|
|
Českožidovské hnutí a reakce české společnosti v letech 1918 - 1938
Iblová, Kristýna ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Téma diplomové práce se zabývá jedním z proudů uvnitř židovské menšiny na území Čech na konci 19. století a v první polovině století 20. a to konkrétně proudem asimilačním, který byl zastoupen českožidovským hnutím. Práce předkládá čtenáři činnost hnutí od doby jeho vzniku, se zvlaštním přihlédnutím k období první československé republiky, zaobírá se utvářením jeho identity, které podléhalo společensko-politickému dění, a jeho postoji k české společnosti a československému státu. Také se zaměřuje na dílčí otázky, které souvisely s utvářením identity Čechožidů a na jejich vymezení se vůči sionismu a antisemitismu, jež proces asimilace do většinové společnosti narušovaly. Mimo to práce seznamuje čtenáře s životem a dílem jednoho z nejvýznamnějších představitelů českožidovského hnutí v období první republiky, kterým byl Jindřich Kohn, a jeho myšlenkovým odkazem, zejména s jeho pojetím asimilace a reflexí sionismu a antisemitismu. Pro zpracování tématu byla použita literatura uvedena v seznamu na konci práce. Značná část byla věnována práci s prameny, konkrétně se jedná o dobové monografie představitelů českožidovského hnutí a dobová periodika. Z velké části se práce opírá o historické práce doc. PhDr. Blanky Soukupové, CSc, které se identitou a postojem českožidovského hnutí v rámci české společnosti...
|
|
|
Obrazy Židů v díle Vojtěcha Rakouse
Matoušek, Martin ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje a interpretuje literární tvorbu českého spisovatele Vojtěcha Rakouse. Zvláštní pozornost věnuje charakteristice postav, které jsou ztvárněny jakožto židovské. Při literární interpretaci je uplatněno sociologické hledisko. První kapitola definuje židovský lid a pojednává o historii židů na území českých zemí. Zvláštní pozornost věnuje procesu emancipace a asimilace českých židů. Také jsou zde popsány dva hlavní myšlenkové proudy českých židů - českožidovské hnutí a sionismus. Druhá kapitola přináší životopisné informace o Vojtěchu Rakousovi a ukazuje jeho českožidovské myšlenky a názory a vysvětluje jeho vnímání vlastní identity. Třetí kapitola připravuje literárně teoretická východiska pro interpretaci literárních postav. Řeší otázku, co je to literární postava, jakými narativními postupy je tvořena. Zvláště je přihlédnuto k realistické poetice literární postavy. Čtvrtá kapitola analyzuje materiál povídek Vojtěcha Rakouse a interpretuje postavy židů. Židovské postavy jsou v této kapitole roztříděny podle společenských kritérií do následujících literárních typů: židovští manželé, křesťansko-židovští přátelé, žid bohatý, žid chudý, žid východní, žid bývalý, židovský hodnostář, židovský obchodník a židovský zemědělec. Tyto typy vytvářejí obraz židovské společnosti...
|
|
| |
|
|
Alfred Fuchs
Prausová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
(abstrakt) Cílem diplomové práce "Alfred Fuchs (1892 - 1941)" je zmapovat život a dílo Alfreda Fuchse. Tento vynikající novinář, spisovatel a překladatel byl po dlouho dobu neprávem opomíjen, přestože za svého života patřil k významným osobnostem české kulturní i politické scény. Ve svém díle se věnoval křesťanské teologii, morálce, diplomacii, kultuře, politice i aktuálním společenským a sociálním otázkám. Patřil také k výrazným osobnostem českožidovského hnutí. Byl propagátorem myšlenky asimilace, kterou prosazoval ve své rozsáhlé přednáškové činnosti. Za svůj život se stal autorem více než dvaceti knih a jako novinář přispíval do desítek novin a časopisů. K nejznámějším patří Česká kultura, Rozvoj, Lidové list, Lidové noviny či Přítomnost. Znám byl především díky svým entrefiletům, které jako DRAF publikoval v deníku Tribuna. Funkci šéfredaktora zastával v Pondělníku Českého slova a v deníku Prager Abendblatt. V roce 1921 učinil Alfred Fuchs velký životní krok a konvertoval ke katolictví. Ve své době byl považován za odborníka na náboženskou problematiku a stal tak důležitým prostředníkem mezi církví a společností. Od roku 1921 působil na Tiskovém odboru prezidia ministerské rady, a to až do roku 1939, kdy byl z rasových důvodů perzekuován. Pro svůj židovský původ byl v roce 1941 umučen v...
|
|
|
Pojetí náboženství v textech významných českožidovských myslitelů
Junová, Magdalena ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Čapková, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá pojetím náboženství v textech přívrženců českožidovského hnutí v období první republiky. Na základě analýzy literárních, teoretických i žurnalistických textů z této doby se pokouší rekonstruovat obraz náboženství, který vstřebávali čtenáři českožidovských periodik, kalendářů, ale i knih významných českožidovských autorů. Tento obraz je právě tak pestrý jako žánrová směs textů, které jej utvářejí. Zahrnuje v sobě hloubavé úvahy o náboženství jako takovém, nostalgické i humorné literární výjevy z náboženského života, či pojednávání palčivých politických a kulturních aspektů náboženské otázky. Celým korpusem zkoumaných textů se line snaha o nalezení ideálního tvaru náboženství, spojená především s analýzou judaismu a křesťanství. S důležitou výjimkou Richarda Federa se jedná o autory, kteří k náboženské otázce přistupují jako poučení laikové a zkoumají ji s ohledem na "zdravý rozum" a humanistické ideály, přičemž tradiční judaismus spojují spíše s nostalgickým vzpomínáním na zašlé časy. Z materiálu tak vyvstává obraz ideálního, všelidského náboženství, které kromě bezprostředního a přirozeného vztahu člověka s Bohem v sobě zahrnuje hlavně důraz na neutuchající lidskost, vnímanou jako náboženskou hodnotu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.